Tipy a Triky

Toto je stránka o fantasy ale najdete tu i pár tipů na moji oblíbenou hru,gothic 1-

Moje kniha,třetí kapitola

Kapitola 3. Tajemný amulet

Ztratil všechno.Domov,rodinu,přátele a to všechno za pár dní.Nemá důvod dál žít.“Ale máš.Můžeš žít aby ses pomstil.“slyšel Tar mága.Zvedl se a utřel si slzy smíchané s chlupy z koberce.V beznaději hleděl na mága a doufal že on dokáže utišit jeho hněv.

Jeho mysl se znovu zatoulala ke kostlivcům měnícím Azien v trosky a pocítil jak mu stékají po tvářích horké slzy.Došel ke zdi a v hněvu do ní začal bušit.Proud jeho

hrozných myšlenek zastavilo až náhlé zavrčení,které ho donutilo se otočit.Z díry v jedné zdi které si Tar nevšiml začalo vylézat malé stvoření.Vypadalo jako pes ale mělo špičaté uši a nemělo ocas.“Co to je?“vyjekl Tar a stvoření na něj upřelo dvě velké tyrkysové oči. “Elfí pes,Anir.“řekl mág a pes se zadíval na něj. Mágův dům se Tarovi začal zamlouvat.“A..aha“zakoktal a vyšel z pokoje aby prozkoumal zbytek domu.V dalším pokoji byly dva stoly poseté láhvemi s lektvary.Oproti laboratoři Horrga,známého Azienského kněze byla tato o dost větší.Naproti Tarovi stál podstavec s knihou v kovových deskách.Na jejich povrchu bylo pracně vyryto pár run.Otevřít knihu se ale neodvážil a pokračoval zdobenými dřevěnými dveřmi na balkon.Teprve odsud uviděl že budova ve které stojí není dům ale součást skály která ohraničovala Azienské údolí.Pod malou zahradou lemovanou trním viděl jasně svou noční můru,Hvozd temnot.Překvapil ho oslnivý záblesk.Jeho zdrojem bylo malé světýlko na Urragu.“Argen.“projelo mu hlavou rychlostí blesku a na chvíli vytlačilo ostatní myšlenky stranou.Světlo stále sílilo a za chvíli před Argenem stáli noví kostlivci,které Tar viděl jako rozmazané tečky v dálce.

Kostlivec stojící vedle Argena,asi Jewden se následován skupinou nemrtvých se rozběhl k blízké osadě Vayon na pokraji údolí.“Ale ne!Další útok!Musím je zastavit!“slyšel sám sebe a jeho duše pukala vztekem.“Takže ty chcěš s Argenem bojovat?“zeptal se mág, který zatím neslyšně stál za ním až Tara překvapil.“Já......co?“.Mág se zamračil.Argena nezabiješ,jelikož čerpá z Ryenovy energie.Žije na úkor jeho.“Tak zabiju Ryena!“vykřikl Tar a praštil pěstí do zábradlí.Mág se poprvé za celou dobu zamyslel a řekl:“Je velice málo způsobů jak zabít tak mocného čaroděje jako je Ryen.Zatím je znám jen jeden...“.“Jaký?Povězte!“vyzvídal a pocítil směsici zvědavosti a strachu.“Pouze nějaký mág to může dokázat.Já jsem na to moc starý.“.Tar ale neztrácel naději:“Mohl..mohl byste mě to naučit...možná.“.Mág se zarazil.“Za celý život jsem učně neměl ale..vážně si to přeješ?“.Mág vypadal opravdu zaraženě.“Ano!Magie musí být úžasná!“řekl užasle Tar.„Uvědom si že to může být největší chyba tvého života.“opáčil mág.“Nesnažte se mě odradit,mistře.“řekl Tar s důrazem na poslední slovo.“No..dobře.Zítra ti vysvětlím základní pravidla magie.“mág se odmlčel a zašel dovnitř,následován Tarem.Zašel do místnosti se smaragdem.Vytáhl pár svitků z nejbližší knihovny a podal je Tarovi.“Zatím si přečti tohle.“řekl mág a zavolal na Anira.Pes okamžitě přiběhl a poklonil se pánovi. Mág si k němu klekl a něco mu řekl neznámým jazykem.Anir dvakrát zaštěkal a pomalu odběhl.“Jdi za ním.“slyšel Tar mága.Anir ho vedl k druhým dveřím vedoucím z balkonu,

pak přes druhou laboratoř,tentokrát plnou zkumavek s páchnoucími tekutinami a poté zašel k točitému schodišti.Zdi tu byly z černého mramoru.Zastavil se u chodby s dvěma dveřmi a ukázal tlapkou na jedny z nich.Tar k nim opatrně přešel a otevřel je.Za sebou uslyšel jak Anir běží zpět.Obrátil tedy pozornost na místnost před sebou.Byl to malý útulný pokoj s knihovnou,stolkem a.....postel Tar nikde neviděl.Došel do středu místnosti a rozhlédl se.Postel byla přibitá ke zdi nad dveřmi a vedl k ní žebřík.“Tar se

trochu podivil,ale pak na postel vylezl.Matrace byla neuvěřitelně měkká,nepochybně nějaké kouzlo.Odložil si svitky stranou a chvíli si odpočinul.Hlasitě zívl a nahmatal jeden ze svitků.Líně ho rozbalil,opřel se o stěnu a pustil se do čtení.Vyprávěl o tom jak kdysi dávno dobrodruh Irren potkal elfy a s jejich pomocí pak rozkryl tajemství magie a jak zemřel v bitvě se skřety,když mu selhala magická obrana.Po přečtení svitku si Tar znovu lehl a v hlavě si rozebíral vše,co právě přečetl.Pak se pustil do druhého svitku.Ten vysvětloval že magie vyžaduje soustředění a klid.Když se nesoustředíte,kouzlo neprovedete,když nejste klidní,kouzlo zkazíte.Tar si musel starý svitek dvakrát aby ho úplně pochopil.Odložil i druhý list stranou a na chvíli usnul.Ostré zaštěkání za dveřmi probudilo jeho vědomí tak hrubě,že si myslel že mu někdo vrazil nůž do hlavy.Když se přesvědčil že to není pravda,zívl a šel otevřít.Za dveřmi byl položen vzkaz napsaný nádherným ozdobným písmem.Stálo na něm:“Běž za mnou do pracovny,musíš složit zkoušku.“.Tar popadl oba svitky a převlékl se.Vtom ho překvapila jakási blyštivá věc na stole.Byl to meč.V koženém pouzdře zdobeném drobným diamantem spočíval meč zdobený temnými runami.Střed jeho čepele byl zbarven do ruda a měl uprostřed vyrytou

lebku.Tar se jí pokusil dotknout ale jeho prst se zarazil asi centimetr od ní.“Má magickou auru.“pomyslel si a meč si připásal.Prošel kolem mramorových zdí a znovu obdivoval mágovu laboratoř.Svého mistra nalezl jak stojí v transu před smaragdem.Měl svěšenou hlavu a v očích samé bělmo,žádné zornice a mág byl pobledlý.Tar pohlédl do smaragdu a cítil jak se objevuje nějaká vidina.Byla to jeskyně velká jako zámecká jídelna.

Ve stěnách byly vytesány sochy goblinů s obrovskými sekerami v rukou a děsivými výrazy na tváři.Uprostřed jeskyně dřímal obří černý drak.Vtom se obraz rozmazal a přemístil se do oblasti v horách nedaleko jeskyně kde pomalu vykračoval Ryen.Oba je to najednou odhodilo na podlahu.Mág se ale okamžitě vzpamatoval.“Hledá ho!“řekl ulekaně.

Co hledá,mistře?“nechápal Tar ale tušil že je to důležité.“Amulet magie.Hlídá ho ten drak v Ikkorských horách.“mág se na něj otočil.“Asi ti to budu muset vysvětlit.“

 
Doufám že se vám tu líbí.